Orientační běžkyně Adéla Indráková: jednou bych ráda zkusila i maraton

31. května 2018 , Adam Fritscher

Orientační běžkyně Adéla Indráková: jednou bych ráda zkusila i maraton

Patří k oporám současné české reprezentace v orientačním běhu. Na nedávno skončeném mistrovství Evropy ve Švýcarsku se ve velké konkurenci především závodnic ze severských zemí vešla při všech svých třech startech do čtyřicítky a na krátké trati byla dokonce jednadvacátá – druhá nejlepší z českých zástupkyň na šampionátu. Adéla Indráková, která se v civilním životě věnuje vědecké kariéře, však zdaleka nepohrdá ani běžeckými závody bez mapy a buzoly. A po ukončení reprezentační kariéry by se nebránila ani zkušenosti na královské trati.

Jak budeš vzpomínat na právě skončené mistrovství Evropy v orientačním běhu, které se konalo ve švýcarském Ticinu?
Na každém šampionátu se něco nového naučím, o kousek dál se osobnostně i výkonnostně posunu a pak na ty zkušenosti v dobrém vzpomínám. Ale těsně po šampionátech ve mně doznívají různé emoce. A stejné je to i teď po švýcarském šampionátu. Na jednu stranu mám radost, že jsem předvedla solidní výkony, na tu druhou mi tam chybí nějaká perlička v podobě výborného výsledku.

Jak hodnotíš své starty na letošním evropském mistrovství a tvá jednotlivá umístění?
Běžela jsem tři disciplíny: sprint (3,7 kilometru), middle (krátká trať - 4,2 kilometru) a long (klasická trať - 11,2 kilometru) a dosáhla jsem dvakrát shodně na 33. místo a můj nejlepší výsledek byla 21. příčka z „middlu“. Je to slušná bilance, konkurence je přece jen každým rokem větší také tím, jak přibývá dobrých běžců i z menších národů. Ale přece jen jsem pomýšlela o něco výš, třeba i na top 15. Aspoň mám motivaci pokračovat s tréninkem a neusnout někde na vavřínech.

Jak vypadala tvá příprava na mistrovství?
V zimním období jsem klasicky nabírala tréninkové hodiny, navíc jsme s reprezentací absolvovali kemp v terénech relevantních právě pro mistrovství Evropy, konkrétně pět dní ve Švýcarsku a deset v Portugalsku. Doma jsem po večerech studovala staré mapy a letecké fotky terénu, abych věděla, na co se mám připravit. Po objemovém období následovalo klasické vyladění, abych se zrychlila, a rozzávodění na prvním Českém poháru a na nominačních závodech, abych se srovnala v závodní rutině. Snad se nám s trenérem povedlo na šampionát načasovat tu nejlepší formu.

Jaké jsou tvé nejbližší sportovní plány i vzdálenější cíle a sny?
Mým velkým snem je vyhrát mistrovství světa, k tomu právě směřuje většina plánů a průběžných cílů. Chtěla bych se nominovat na letošní světový šampionát a konečně se tam prosadit do desítky. Na podzim se koná finále Světového poháru v Česku a tam bych si přála taky solidně zaběhnout. Závodění i trénování si opravdu užívám, ta hra, kde se dá ještě zlepšit, je pro mě důležitá, takže dokud mám motivaci, tak se můžu posouvat.

Jak vypadá trénink reprezentantky v orientačním běhu a jak se liší od klasického běžeckého tréninku?
Orientační běh je výjimečný v tom, že je potřeba kombinovat rychlou navigaci v terénu a dobrou fyzickou připravenost. Takže první rozdíl třeba proti maratonské přípravě jsou specifické mapové tréninky, které absolvuji až třikrát týdně v lese a taky „na sucho“ doma, třeba podobně jako šachisti rozebírají strategie. Dnes už je světová špička na orientační úrovni dost vyrovnaná, a tak často zvlášť v ženách rozhoduje fyzička. Tu taky trénuji jinak než maratonci, přece jen při závodě běžím terénem, přes borůvky, potoky, do kopců i kamenitými svahy a ne na rovném asfaltovém povrchu. Vytrvaleckou složku přípravy tak absolvuji převážně v lese, někdy na cestách a pěšinách. Občas při tréninku tempových běhů sáhnu i po rovné cyklostezce kolem vody, i když to není zrovna můj oblíbený povrch. Silovou část se snažím dohnat v posilovně a tělocvičně nebo pomocí výběhů kopců, což bude asi podobné jako u specialistů na běhy do vrchu. A obratnost v terénu se nejlépe trénuje… běháním v terénu.

Jaké typy běžeckých tratí (povrch, profil, vzdálenost) máš nejraději?
Z orientačních disciplín mám nejraději klasickou trať, tedy long. Směrný čas vítězky je kolem osmdesáti minut a za tu dobu tahle královská disciplína dobře prověří, kdo jak potrénoval a jak si rozložil síly. Když běžím bez mapy a nemůžu mozek zaměstnat volbami postupů, tak mám ráda, když se můžu soustředit aspoň na nějaké záludnosti po cestě. Třeba nerovný povrch, střídání kopců a roviny dokáží ozvláštnit každý běh.

Orientační běžci zejména mimo sezonu měří své síly i na tradičních běžeckých závodech. Máš nějaké oblíbené a jak si na nich vedeš v porovnání s konkurencí?
Je příjemné potrénovat s dobrými soupeřkami, proto se různým přespolním běhům nevyhýbám. Srdeční záležitostí je pro mě Zimní běh přes Kosíř z Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje, který běhám od začátku své běžecké kariéry. Trať vede do kopce a z kopce, často na ledu a sněhu místy příkrým úvozem, tam se cítím jako doma. A umístění na bedně taky někdy vybojuji, i když proti Petě Kamínkové zatím nemám šanci. Obdobně občas zvládnu promluvit do výsledkové listiny Brněnského běžeckého poháru.

Lákají tě i dlouhé trati, například maraton?
Lákají, a moc. Ale říkám si, že si zaběhnu buď v létě v rámci přípravy třeba Jesenický maraton, nebo že s tím počkám, až skončím kariéru reprezentantky a budu mít čas se pořádně připravit a následně i důkladně zregenerovat.

Adéla Indráková

česká reprezentantka v orientačním běhu
pochází z Olomouce, aktuálně žije v Brně
doktorandem na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně
kluby: SK Žabovřesky Brno (orientační běh), IFK Lidingö SOK (orientační běh Skandinávie), AC Moravská Slavia (atletika)
koníčky: plavání, kolečkové brusle, běžky, četba, popularizace vědy

největší úspěchy v orientačním běhu:
mistrovství světa - 18. místo (long 2017), 22. místo (sprint, 2017), 6. místo (štafeta 2015), 8. místo (štafeta, 2017)
mistrovství Evropy - 33. místo (long, 2018), 21. místo (middle, 2018) 33. místo (sprint, 2018)
akademické mistrovství světa - 12. místo (long, 2014), 7. místo (middle, 2016), 8. místo (sprint, 2014), 2. místo (štafeta, 2016)
juniorské mistrovství světa - 2. místo (štafeta, 2011)
běžecké rekordy: 1000 m - 3:12, 3000 m - 10:33


Fotogalerie

  • Partneři Českého
    běžeckého klubu