Jakubův blog / Krásný běžecký podzim

1. listopadu 2016 , Jakub Holuša

Jakubův blog / Krásný běžecký podzim

Jakub Holuša hodil za sebe uplynulou sezónu a už usilovně pracuje na další. A proč se tak dlouho neozval? I to prozradí ve svém blogu.

Ahoj běžečtí přátelé,

dlouho jsem se neozval. Ne, že bych nechtěl psát, ale prostě ve mně nebyla ta správná jiskra. Papír nějak nechtěl pojmout mé písmena a slova, natož věty, i přesto, že nápadů a témat mám v hlavě stále spoustu. Musím to ale prolomit!

Čas běží rychle, sezona 2016 je za mnou a odpočinkové období také. Už mám v nohou i první tři týdny přípravy na sezonu novou. Sezonu 2017! Čekají mě nové výzvy a cíle. Jako první kratší, ale o to nabitější halová sezona, která vyvrcholí halovým mistrovstvím Evropy v Bělehradě. Na mě jako velká výzva pokukuje obhajoba titulu! V létě je vrchol jasný, mistrovství světa v Londýně, a třeba už vyjde i to finále. Vlastně to jde tak postupně, v Pekingu jsem vypadl v rozběhu, v Riu v semifinále, a tak věřím, že další postupný krok bude londýnské finále. Minimálně :-) O motivaci tedy není nouze, což je základ každé sezony. Bez motivace to nejde, nejen ve sportu. Srovnat si vše kladné i záporné, poučit se a jít dál. Tak to mám nejradši, vše, co bylo, hodit za hlavu a začít znovu.

Letos jsem přípravu začal na šumavském Zadově, po dlouhých čtyřech letech, kdy jsem jezdil pravidelně do italského Melaga to chtělo změnu. A bylo to super, Šumava je pro začátek úplně dostačující. Pro běžce naprosto ideální: Místní profil a terén umožňuje běh téměř všude, kde vás napadne. To v Alpách moc nejde. Jako každý rok je podzimní příprava hlavně o budování kondice a nabíhávání objemu. Mně tohle období nevadí, naopak ho mám moc rád, miluji dlouhé běhy a těžké tréninky v terénu. Navíc podzim je pro běžce ráj, počasí ideální a všude krásně barevné listí, prostě radost běhat J

Jako součást tréninku velice rád absolvuji různé závody, ať už na silnici v terénu nebo klasický kros. Myslím si, že je to parádní zpestření tréninku, ne nadarmo se říká, že závod je nejlepší trénink. A je to pravda.

První závod, který jsem absolvoval, byl Prague Park Race, nový závod v Prokopském a Dalejském údolí. Nikdy bych neřekl, že jde v Praze uspořádat tak nádherný trailový běh. Pozval mne můj kamarád z orientačního běhu Jan Mrázek, který byl jedním z hlavních pořadatelů a trať vymyslel. Čekalo na mě 14,4 km s 450 m převýšením. Parametry sice vypadají děsivě, ale jak jsem si sám vyzkoušel, ubíhalo to samo.

Běžel se jeden dlouhý okruh s několika prudkými výběhy i seběhy, ale také dlouhé přeběhy přes louky a lesní cestičky. Nechyběly ani asfaltové části, kde jsem mohl využít svou rychlost a roztočit nohy. Navíc vyšlo počasí, takže jsem si mohl užívat úchvatné barvy podzimu a nádherné výhledy. Doběhl jsem druhý za naším reprezentantem v bězích do vrchu Janem Janů a mohl si do deníku zapsat hodně kvalitní trénink. Byl to jeden z nejhezčích terénních závodů, jaký jsem kdy běžel. Velký klobouk dolů před pořadateli a těším se na další ročník. Vřele doporučuji. Teď už si jen přát, abych byl zdravý a v tomhle tempu mohl pokračovat.

V sobotu mne čeká další premiéra, postavím se na start Hornické desítky ve Frýdku-Místku a moc se těším. Vše vyvrcholí mistrovstvím České republiky v krosu na golfovém hřišti v pražském Motole, kde pořadatelé připravili i veřejný běh na 6 km pro všechny běžecké nadšence, tak trénujte a přijďte si vyzkoušet tuto nádhernou trať.

Hned po závodě odlétám na dlouhé soustředění do Jižní Afriky a určitě vám zase napíšu nějaký report.

Užívejte tedy podzimu a běhejte. :-)


Fotogalerie

  • Partneři Českého
    běžeckého klubu